Včera jsem na jedné diskuzi našla odkaz na dokument “Děti bez lásky i s láskou”. Utírala jsem u filmu slzy. Dokument viděl i můj manžel, řekl: “Dej to na web, to je pěkný”. Tak se s vámi dělím o realitu a možnosti maličkých opuštěných dětí.
-citace z článku k dokumentu, připravila L. Václavová
“Nejdůležitější je fakt, že ústavních dětí je mnoho. Je tedy nutná změna praxe – z ústavní na rodinnou. Jde o zkvalitnění a hlavně zrychlení adopcí malých dětí a zaangažo
vání dalších rodin pro pěstounskou péči.
Jde také o změnu zákona, který by zvýhodňoval práva dětí před právem rodičů, změny soudní praxe. Zlovolnost úředníků, kteří často znají jen ústavní řešení situace a jejich neúcta k “času dítěte”, je neuvěřitelná.
Svět jde ale jinou cestou – je nutné nabídnout dětem život v rodinách, v domovech, kde je vždycky táta a máma.