V poslední době se často používají slova „ohrožené děti“. Když je někdo ohrožený, je třeba jej chránit. V našem případě se ochrana násobí, protože se jedná i o dětství. Je to životní úsek který si prožil každý z nás. Na dětství se staví celý život.
Téměř každý měl svoji maminku a tatínka, své kamarády, prázdniny… Každý si své dětství prožil trochu jinak, i proto se odlišují naše postoje k životu a jeho vnímání.
Do škatulky „ohrožené děti“ patří i děti s nějakým handicapem vyrůstající v rodině. Mají rodiče, před kterými patří smeknout klobouk. Náleží jim nahlas říci „Díky maminko a tatínku, dáváte to nejcennější, dáváte dětství!“ Bohužel ne všechny děti mají svoji rodinu, která je schopná o ně pečovat. Tyto děti pak žijí v dětských domovech a ústavech sociální péče.
Jedna z možností pro tyto děti je i pěstounská péče.
Nedávno jsme s kolegyní navštívily jednu nejmenovanou firmu. Chtěli jsme fotit děti ve zvláštních prostorách. Šly jsme s tím, že nemáme co ztratit. Buďto budou svolní, nebo to prostě nepůjde. Byly jsme neohlášené, takže celý rozhovor byl spontánní. Ze začátku byla pochopitelná zdrženlivá reakce, protože netušili co po nich chceme. Po chvilce povídání jsme došly k závěru, že focení není reálné. Nálada povolila a my si povídaly dál. Došla řeč i na sociální reformu, na rušení kojeneckých ústavů… Co bude dál s těmi dětmi… Ano, jedním z řešení je pěstounská péče. Reakce byla okamžitá: „Takže to mají mít za péči tolik peněz na jedno dítě, a co teprve na tři! A za co!? Řekněte mi, kdo si tolik vydělá!?“ Chvíli se ještě rozhovor točil kolem pěstounské péče. Jasně si uvědomujeme, jak málo lidé o náhradní péči ví. Že tu jde o malé děti celkem nikoho nezajímalo, ale ty peníze! Bylo to setkání s realitou. Jak veřejnost vnímá tuto alternativu péče pro děti. Neměla jsem odvahu přiznat že jsem pěstounka, nezvládla jsem to! Přitom stačilo říci: „Podívejte se na tu velkou fotografii. To krásné děvčátko je v péči pěstounů, náhradních rodičů. “
Je mylné, stavět pěstounskou péči na chvost v žebříčku povolání. Práce s přijatými dětmi není jednoduchá. Představte si, že ve VAŠÍ domácnosti se pohybuje „cizí“ dítě. Vaším úkolem je o ně pečovat a vychovávat, zajistit jeho potřeby, tak aby jste byli spokojení vy i dítě. Představte si tuto situaci, dokážete to? O penězích se dá mluvit například v řemeslných či jiných povoláních. To znamená plat za pracovní výkon. Práce je oddělena od vašeho soukromí, od rodiny. V našem případě neexistuje pracovní doba, dovolená, nemocenská, přechod na jiné pracoviště. Tento vztah nelze popsat slovem „práce“! Rozhodnutí pěstounské péče znamená přijmout do svého života človíčka, jehož životní start byl krkolomný, což s sebou nese spoustu problémů, které vy v mnoha případech můžete pouze eliminovat. Péče o malé děti je náročná a krásná. Můžete člověka tvarovat, spoustu věcí ovlivnit výchovou. Děti však odrůstají, přichází puberta a to je teprve nářez ! Všichni jsme byli puberťáci, mnozí máme za sebou pubertu svých dětí. Toto životní období u dětí bez vlastní biologické rodiny je velmi náročné i pro ně samotné. Co v tu dobu prožívá pěstoun, si dokáže představit snad jen člověk, který si tím sám prošel.
Mluvím o pěstounské péči často. A chci o tom mluvit. Nelíbí se mi, že je spousta dětí, které nikdo neobejme, nepochová…
Nyní to bylo setkání s realitou, zkušenost.
Nicméně věřím, že pěstounská péče je v našem státě respektovaná profese, že názor se kterým jsme se setkaly, byl pouze vyjímka!