Následky psychické deprivace

  *Typ relativně dobře přispůsobený v dětství .:. V ústavním prostředí bez hrubších nápadností, někdy „miláčci“, učí se přijatelně, s druhými dětmi vycházejí. Odhadem asi 60% skupiny. v dospělosti .:. Přijatelné zázemí ve společnosti, přiměřené vzdělání i zaměstnání, většinou v manželství mají děti. (Častěji ženy než muži.) 45% výzkumné skupiny.

Důležitá vlastnost pěstouna…..

Jdu takhle odpoledne po ulici. Jsem obézní, ale jinak vcelku nenápadná žena středního věku a kdybych šla po té ulici sama, asi by mi nikdo nevěnoval druhý pohled. Jenže já jsem pěstounka a mám tudíž doprovod, který musí řadu lidí fascinovat. Mám okolo sebe čtyři holky – jednu malou zrzavou, jednu tmavovlasou, jednu vyšší romečku… Read More »

Moje dobře nakročená budoucnost

Bára je moje pěstounská dcera, o kterou jsem se začala starat před více než sedmi lety, v době, kdy jí bylo deset a půl roku. O rok později jsem ji přijala do pěstounské péče. Dramatické začátky její pěstounské péče jsem popsala v knize „Dary se přece nevracejí“. V současné době má Bára za sebou první… Read More »

Rodinky 17.července

Jak vše začalo… HTTP://CUSTOMESSAYWRITINGSERVICESS.COM Naše děti docházejí do stejné školy, na Kociánku. Uprostřed areálu je celkem nenápadná malá kantýna. Tam jsme se během roku začaly pozvolna scházet, u kafíčka a chlebíčků. Bylo to príma, hlavně pro mě :-). V té době do naší rodiny přišel nový člen, osmiletá Terezka, z dětského domova. Na tom by… Read More »

Mirkův návrat

Aneb: Jak se rodí maminky 3 Uplynulo pár dní od doby, co jsem vracela malého Mirka zpět do Dětského domova. Nastal den „D“ a hodina „H“. Opět kráčím dlouhou chodbou. Nejdu však sama. Dnes se mnou přijely pro Mirečka i holčičky. Jdou přede mnou. Malá Elí se drží vozíčku a cosi povídá Terezce. Na konci chodby… Read More »

Často nám lidé kladli otázku: PROČ???

Dagmar Zezulová Často nám lidé kladli otázku: PROČ??? Pro zvědavce jsme si časem osvojili jednoduchou, rychlou a nicneříkající frázi: „Protože jsme ještě měli volné místo u stolu“ Pro ty, kdo chtějí vědět víc, píši tohle povídání. Protože máloco jde vysvětlit jednou, dvěma, nebo deseti větami.

Mami, ty´s na mě čekala?

Koukám na spící, klidně oddechující Lucku. Za chvíli to bude rok, co jsme si ji spolu s jejím bráškou přivezli domů na první návštěvu. Mnoho měsíců usínala pořád stejně – s peřinou přehozenou přes hlavu, celá namáčknutá v rohu postýlky. A samozřejmě s prsty v puse. Ty cumlá při usínání ještě dnes, jen už ne… Read More »

Tak trochu jiné děti…

  „To je hrůza“, podotkla kdysi jedna moje rezervovaná kamarádka, když viděla fotku mých prepubertálních dětí vyfocených s panenkami-miminky. Vím přesně, co tím myslela. Je to přece hrozné, že moje děti se v tomto věku bavily něčím, co vůbec neodpovídá věku. Miminky se přece baví děti předškolního, maximálně raně školního věku… A víte, jak já… Read More »

A co tak větší dítko na návštěvy?

Chci se pustit do HP s Děti patří domů, o.s. Máte zájem o poskytování hostitelské péče a rádi byste využívali naší podpory. Jak na to?   Napište na adresu detipatridomu@seznam.cz základní informace o vás. Odkud jste (město), kdo jste (jednotlivec, rodina s dětmi apod.) a co byste potřebovali (chcete nabídnout HP dítěti či sourozencům, podporu… Read More »