NRP -náhradní rodinná péče, AD -adopce, PP -pěstounská péče, DD -dětský domov, KÚ -kojenecký ústav, OSPOD – orgán sociálně-právní ochrany dětí, ÚSP -ústav sociální péče
Náhradní rodinná péče (NRP)
Náhradní rodinná péče je poskytována dětem bez rodiny, nebo dětem, které nemohou být z různých důvodů vychovávány ve své vlastní rodině. Dává dětem možnost vyrůstat v přirozeném rodinném prostředí, které – na rozdíl od ústavní péče – má pozitivní vliv na jejich psychomotorický a psychický vývoj. NRP lze rozdělit na tři typy péče: pěstounská péče, osvojení neboli adopce a poručnictví. O přidělení dítěte do NPR rozhoduje soud na základě doporučení orgánů sociálně-právní ochrany dětí.
Adopce
Adopce neboli osvojení patří mezi formy NRP, kdy dítě získává novou rodinu včetně všech práv a povinností rodičů, jako je tomu v rodině vlastní. Dítě získává příjmení nových rodičů. K adopci je nutné získat souhlas vlastních rodičů dítěte. Ve výjimečných případech o tom může rozhodnout i soud, a to při prokazatelném nezájmu rodičů, který trvá zákonem stanovenou dobu.
Pěstounská péče
Pěstounskou péčí nezanikají práva vlastních rodičů dítěte, jako je tomu u adopce. Dítě je do pěstounské péče svěřeno opět pouze na základě rozhodnutí soudu. Pěstouni mohou rozhodovat o běžných věcech dítěte, avšak v některých důležitých otázkách mají právo rozhodnout jeho vlastní rodiče. Pěstoun má nárok na přiměřenou finanční odměnu a na příspěvek na úhradu potřeb svěřeného dítěte. Výše příspěvku je upravena zákonem číslo 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Pěstounská péče může být soudem zrušena ze závažných důvodů, na žádost pěstounů soud zruší pěstounskou péči vždy. Od roku 2006 existuje v Česku i možnost pěstounské péče na přechodnou dobu, která zajišťuje neústavní péči o děti v rodině na kratší dobu. Tato forma je vhodná v případech, kdy je třeba okamžitě řešit situaci ve vlastní rodině odebráním dítěte, protože se rodiče dočasně nemohou nebo nechtějí o dítě postarat. Přechodnou formu péče lze využít také v případech, kdy je dítě zanecháno v porodnici, rodiče se nevzdali svých rodičovských práv a dítě tedy nemůže být osvojeno. Pěstounská péče na přechodnou dobu však může zabránit tomu, aby toto dítě muselo do kojeneckého ústavu.
Dětský domov, výchovný ústav a diagnostický ústav
Dětské domovy, výchovné ústavy a diagnostické ústavy spadají do kompetence Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Mezi tato zařízení patří dětský domov, dětský domov se školou, diagnostický ústav a výchovný ústav. Účelem dětského domova je pečovat o děti, které nemají výrazné poruchy chování. Obvykle jsou v nich umístěny děti ve věku od 3 let do 18 let.
Dětské domovy se školou už přijímají děti s poruchami chování nebo s potřebou zvláštní výchovné péče.
Diagnostický ústav zajišťuje diagnostiku dětí. Většina dětí je po nařízení ústavní výchovy umístěna v diagnostickém ústavu, který teprve rozhodne, do kterého konkrétního zařízení bude dítě umístěno.
Výchovný ústav zajišťuje péči o děti s uloženou ochrannou výchovou nebo nařízenou ústavní výchovou. Jedná se děti se závažnými poruchami chování a emocí. Účelem školského zařízení je předcházet vzniku a rozvoji negativních projevů v chování dítěte a zmírňovat příčiny a důsledky již vzniklých poruch chování.
Kojenecký ústav
Kojenecké ústavy jsou obvykle příspěvkové organizace obcí s rozšířenou působností, avšak dohled nad nimi vykonává Ministerstvo zdravotnictví. Do těchto ústavů jsou
umisťovány dítě ve věku od 0 do 3 let. Po dovršení přibližně 3 let jsou děti přemístěny do dětských domovů. V současné době funguje na území ČR 33 kojeneckých ústavů.
Ohrožené rodiny
Ohrožené rodiny se vyrovnávají s krizemi v partnerském a rodinném soužití, které mohou vést až k rozpadu samotné rodiny. Problémy takovéhoto soužití často souvisejí se zdravotním a psychickým stavem rodinných příslušníků, včetně dětí, sociokulturním znevýhodněním či nedostatkem sociálních schopností a dovedností samotých rodičů. Tyto rodiny mají také často problémy s výchovou dětí. Rodina současně potřebuje jak materiální, tak nemateriální pomoc či podporu ze strany států či od poskytovatelů sociálních služeb.
OSPOD
OSPOD označuje státní orgány sociálně-právní ochrany dětí, které jsou zřizovány obcemi s rozšířenou působností a kraji pod gescí Ministerstva práce a sociálních věcí. Ministerstvo má funkci orgánu koordinačního, metodického a kontrolního. OSPOD zastupuje zájmy dítěte, vyhledává ohrožené děti, je zodpovědný za preventivní opatření v rodinách, zprostřed kovává náhradní rodinnou péči a vypracovává pro soud posudky a doporučení.
Zdroj: www.odsouzeni.cz