Poruchy autistického spektra (PAS) se vyskytují v naší populaci poměrně často. Současné údaje uvádějí 15–25 dětí na 10 tisíc narozených. Mimo osoby s typicky vyjádřenou PAS se setkáváme s autistickými rysy u dalších osob, které tuto skupinu rozšiřují až na 30–70 dětí na 10 tis. narozených.
PAS se projevují poměrně různorodou symptomatologií, kvůli které v minulosti často docházelo (v současnosti méně, ale stále dochází) k záměně diagnózy PAS za např. atypickou schizofrenii, hraniční a schizoidní osobnost, atypické obsedantně kompulzivní poruchy, mentální retardaci s poruchou chování, atypický vývoj s poruchou emocí, nespecifické poruchy vývoje řeči. Včasné stanovení diagnózy a zavedení adekvátních intervenčních programů je však zásadní pro zamezení prohlubování deprivace dítěte, jeho komunikačního a sociálního handicapu.
Dítě plně nerozumí tomu, co prožívá
Společnou charakteristikou poruch autistického spektra je stav, kdy dítě plně nerozumí tomu, co prožívá, vidí i slyší. Duševní vývoj dítěte je narušen zejména v oblasti komunikace, sociálního chování, vnímání a představivosti. Je typická určitá míra stereotypního, rigidního až kompulzivního chování. Dítě má zvláštní, často nutkavé a neodklonitelné zájmy. Frekvence tíže symptomů se velmi liší, někdy určité schopnosti zcela chybí, jindy jsou jen výrazně opožděny. Řečové schopnosti se pohybují od různých stupňů dysfazie až po výrazné jazykové nadání. Intelekt se pohybuje od pásma mentální retardace přes nerovnoměrný vývoj s ostrůvkovitými schopnostmi až po nadprůměrně inteligentní děti. Různí se také zájem o sociální interakci – dítě může být pasivní a odtažité, ale i mazlivé a fixované na blízké osoby. Jednotlivé symptomy se mohou vyskytovat v různých kombinacích, s různou tíží. PAS ovlivní vývoj dítěte, přináší komplikace ve vztahu s rodinou, vrstevníky, ve vzdělávání. Vhodně zvolená intervence a specifický přístup může handicap dítěte zmírnit – umožní dítěti využít jeho schopnosti, osvojit si důležité dovednosti – a tím zlepšit jeho vyhlídky na budoucí uplatnění a maximální možnou míru samostatnosti. Z uvedeného vyplývá, že rodiny s dítětem s diagnózou PAS potřebují nejen včasnou diagnózu, ale i účinnou a přiměřenou sociální pomoc státu, aby mohly existující intervenční programy efektivně využít.
Statistická zjištění z posuzování dětí s PAS na OSSZ Kolín a v ČR
V roce 2006 bylo v ČR posouzeno pro dávky nepojistného systému celkem 18 853 dětí do 18 let, z toho 140 dětí s dg. pervazivní vývojové poruchy – F. 84 (dále jen F. 84). V roce 2010 počet posudků vzrostl celkem 1,8krát na 34 807 posouzených dětí, z toho počet posouzených s dg. F. 84 vzrostl 18krát na 11 193 případů. Ve stejném časovém období vzrostl ve Středočeském kraji počet posouzených dětí z 1 848 případů na 3 342 případů (1,8krát), z toho s dg. F. 84 z 15 případů na 306 případů (20krát).
Na OSSZ Kolín nebyl v roce 2006 ze 158 posuzovaných dětí evidován žádný případ s dg. F. 84, v roce 2007 pouze jeden případ, v roce 2010 již 36 případů. Počet posuzovaných žádostí vzrostl do roku 2010 na 286 (1,8krát).
Počet případů roste kvůli větší informovanosti
Frekvence diagnózy F. 84 u dětí při posuzování zdravotního stavu pro účely dávek nepojistných systémů sociálního zabezpečení (sociální péče, státní sociální podpora, sociální služby) vzrůstá s řádově rychlejší dynamikou proti celkovému nárůstu počtu posuzovaných případů. Tento fakt je zapříčiněn větší informovaností odborné i laické veřejnosti o problematice PAS, více dětí je včas zachyceno a diagnostikováno. Pedagogičtí pracovníci jsou školeni v rozeznávání symptomatologie PAS u dětí ve školních i předškolních zařízeních. Specializovaná pracoviště jsou více dostupná ve všech regionech. Diagnóza autismu je více medializována, sami rodiče na poruchu častěji pomýšlejí.
Jednotlivé dávky sociálního zabezpečení jsou v současnosti pro dg. PAS uznávány ve vyšším stupni a ve větším procentu případů než před pěti lety.
Nejčastějším důvodem pro posuzování dg. PAS je řízení o příspěvek na péči a mimořádné výhody pro těžce zdravotně postižené občany. Sociální pomoc státu formou různých dávek a služeb v případě dětí s PAS umožňuje dítěti adekvátně se sociálně začlenit a jeho rodině lépe fungovat. Péči o děti s PAS kromě rodin zajišťuji profesionálové – odborníci příslušných oborů (neurologie, psychiatrie).
Poruchy autistického spektra je možné zmírnit různými speciálními postupy a podpůrnými programy. Ty umožní dětem podle míry jejich postižení zlepšit fungování v rodině, ve škole a později v dospělosti i začlenění do společnosti a pracovního procesu. Patří sem zejména raná péče, sociálně aktivizační služby pro rodiny, služby osobního asistenta, respitní (odlehčovací) služby, sociální rehabilitace, bezplatné sociální poradenství, tréninkové bydlení a další.
MUDr. Vanda Bártlová
referát lékařské posudkové služby OSSZ Kolín
Zdroj: www.mpsv.cz/cs/11958